Vestrahorn

—ISLAND—

ZEMĚ OHNĚ A LEDU

Celkový přehled

Geologie

Island je se svou rozlohou 103 125 km² druhým největším ostrovem v Evropě. Díky své poloze se ostrov pyšní velkou vulkanickou aktivitou, která dala vzniku více než 200 aktivních sopek, jako Hekla, Eldgjá, Herðubreið a Eldfell, a dále také termálním pramenům a gejzírům. Dalším důležitým faktorem je, že pod ostrovem se nachází pravděpodobně horká skvrna, kde se magma hromadí pod zemskou kůrou. To vše určuje jeho krajinu, která se ve vnitrozemí ostrova skládá z náhorní plošiny charakterizované pouštěmi, kde jedinou vegetací jsou lišejníky, mechy a keře, a sněhem zakrytými horami, ledovci a řekami.

Island
Historie

Podle tradice a dat shromážděných v Landnámabók („Knize osídlování“), Vikingové přišli na Island náhodou, když námořník Naddoddr v polovině devátého století zabloudil na cestě na Faerské ostrovy a vylodil se na východním pobřeží Islandu, který nazval Snæland tedy „Země sněhu“. Brzy poté Nor Flóki Vilgerðarson opustil svůj domov za účelem kolonizace nově objevené země. Podle legendy, když žil v severozápadní části ostrova, jeho zvířata nepřežila tuhou zimu. Tak se rozhodl přejít hory při hledání nových území, kde ale objevil jen fjordy a ledovce, frustrovaný, přejmenoval zemi na Island (Země ledu) a vrátil se do Norska.

Vikingové

Island je jedním z geologicky nejmladších míst na světě a jedním z posledních, které bylo osídleno lidmi. Přesné datum prvního osídlení je nejisté. Byly zde nalezeny starověké římské mince datovány do třetího století. Není ale známo, zda byly dovezeny na ostrov už v té době, a nebo až s příchodem Vikingských osadníků, kteří používaly tuto měnu po staletí.

Samostatnost

Ve 13. století se islandští náčelníci podrobili norské nadvládě, v roce 1397 se tak Island společně s Norskem dostal pod nadvládu Dánska a poté následovalo dlouhé období hospodářského úpadku. Až v roce 1874 byla dosažena autonomie. Samostatným státem se stal Island 1. prosince 1918, oslavy ale zhatila krutá zima.

Válka a okupace Islandu

Obyvatelé Islandu žili podle zákona o unii z roku 1918 v neutrální zemi bez armády a svou neutralitu si hodlali udržet. Pro válečné období byla utvořena tzv. válečná rada. Vláda ani po okupaci Dánska nepřijala britskou nabídku ochrany. Roku 1941 převzaly obranu Islandu od Britů zatím neutrální Spojené státy americké.

21. století

V roce 2008 postihla zemi vážná ekonomická krize, která vyústila v pád vlády. Na pád vlády měly značný vliv i poměrně masivní demonstrace a protesty. 25. dubna 2009 se konaly předčasné volby, zvítězily levicové strany (premiérkou se stala Jóhanna Sigurðardóttir), některé velké banky byly znárodněny a byla vypracována nová ústava, na které se podílela i občanská shromáždění.

Reykjavík

Reykjavík (výslovnost Rejkjavík) je hlavní a největší město státu. Leží při jihozápadním pobřeží Islandu na začátku poloostrova Reykjanes a obklopený mnoha dalšími poloostrovy, ostrovy, zálivy a průlivy. Město je se svou polohou 64° 08' severní šířky nejseverněji položeným hlavním městem světa a v rámci Evropy nejzápadnějším. Žije zde přibližně 129 tisíc obyvatel.

Rejkjavík